Aktuální výročí: 25. září 1630 – zemřel Ambrogio Spinola Doria, markýz de los Balbases

Vyhledávání

O nás

Články

Kontakty

Novinky:

  • 19.10.10 - Doplněno hodnocení FB
  • 29.8.10 - Doplněn kalendář výročí
  • 5.7.10 - Celková změna koncepce stránek

Reklama

časopis

Přihlášení

Systémové zprávy



[CNW:Counter]
Kategorie: Osobnosti

Henry Hexham - život a dílo

(* kolem 1585 – + 1650)

Příklad titulní strany jednoho z mnoha záznamů o obléháních z pera Henryho Hexhama.
Příklad titulní strany jednoho z mnoha záznamů o obléháních z pera Henryho Hexhama.

Ve svém životě Henry Hexham skloubil dvě, na první pohled nesouvisející, odvětví lidské činnosti. Na jedné straně to byla velmi dlouhá a úspěšná vojenská kariéra - zúčastnil se mnoha tažení i obléhání. Na straně druhé pak rozsáhlá literární činnost podpořená velkým literárním talentem - Hexham je autorem nejen překladů, ale i původních děl. Během svého života se také setkal s mnoha historicky významnými postavami, jakými byl například Mořic Oranžský, Francis Vere nebo anglický generál George Monck.
Narodil se někdy kolem roku 1585 v kraji Holland v hrabství Lincolnshire na východním pobřeží Anglie. Jeho otcem byl pravděpodobně sir Edward Hexham. Ten sloužil téměř deset let v Nizozemí, a zúčastnil se anglicko-nizozemského tažení do Cádizu pod velením Roberta Devereuxe roku 1596. Matka (křestní jméno nám není známo) byla sestrou Jeroma Heydona, obchodníka z Londýna. Jejímu příbuznému siru Johnu Heydonovi (zemřel 1653) Hexham odkázal " Appendix of Lawes" - část Principles of the Art military (viz dále).

Hexham byl v útlém věku přiřazen jako osobní páže do služeb sira Francise Verea. Stalo se tak díky dlouholetému přátelství mezi Verem a Hexhamovým příbuzným, sirem Christopherem Heydenem. Právě tato služba stála na počátku Hexhamovy 42 let dlouhé vojenské kariéry, kterou přečkal dle vlastních slov "bez jediné újmy". Vojenská služba pomohla odhalit Hexhamův literární talent. Roku 1601 anglická armáda pod Vereovým velením společně s armádou Nizozemí bránila Ostende před španělskými silami arciknížete Albrechta Rakouského a později generála Spinoly. Obléhání trvalo dlouhé 3 roky. Hexham toto obléhání, jeho průběh i jeho méně známé stránky velmi pečlivě popsal a tento popis je součástí pamětí sira Fracise Verea vydaných v roce 1657. Po konci obléhání zůstal u Vereho armády až do návratu tohoto slavného generála do Anglie. Hexham však se svým nadřízeným neodjel, ale zůstal v Nizozemí v některém z měst, kde se udržovala anglická posádka. Během svého pobytu se také osobně poznal s místodržícím Mořicem Oranžským i jeho bratrem. V Nizozemí se věnoval hlavně literární činnosti. Hexham byl upřímně věřícím protestantem a nejdříve se tedy věnoval teologické literatuře. V roce 1611 vydal holandský překlad díla anglického duchovního Thomase Tukem The Highway to Heaven (Cesta do nebes, poprvé vydáno v Londýně 1609, důvody proč přeložil právě toto dílo, nám nejsou známy) pod titulem "De Konincklicke wech tot den Hemel". Protestantské věci však věřil i z politického hlediska. Jeho dalším spisovatelským počinem bylo dílo "A Tongue Combat lately happening between two English Souldiers ... the one going to serve the King of Spain, the other to serve the States Generall", které vyšlo v Londýně v roce 1623.

img

Zde se podrobně rozebírají motivy a pozadí sporu mezi Španělskem a Spojenými provinciemi ve formě dialogu mezi dvěma anglickými válečnými veterány, kdy každý obhajuje svého "chlebodárce". Nakonec však v této diskuzi vyhraje nizozemská strana, a její motivy jsou shledány jako jediné těmi čistými a pravými.

Mír však pro Hexhama netrval dlouho. Evropou začal znovu zmítat válečný konflikt. V Čechách válka sice skončila, ale rozšířila se dál do Falce. V Nizozemí se blížil konec dvanáctiletého příměří a i zde se schylovalo k válce. Jedním z prvních dějství obnoveného konfliktu se stalo město Breda. To bylo obleženo španělským vojskem, silným přibližně 18.000 mužů, pod Spinelovým velením v srpnu roku 1624. I přes španělskou tvrdost a nepodařený pokus o osvobození vojskem Mořice Oranžského se obránci drželi. V únoru jim šlo na pomoc anglické vojsko pod velením sira Horace Verea - mladšího bratra sira Francise. Právě v tomto vojsku, přímo u Vereho regimentu, pokračoval Henry Hexham ve své kariéře. Měl zde hodnost Quartermastera, tedy vrchního ubytovatele, měl organizovat stavbu tábora a jeho opevňování, případně koordinovat kvartýrování vojáků ve vesnicích a městech, v bitevní sestavě plnil roli vyššího důstojníka a pomáhal při velení jako řadový kapitán v polní sestavě. Stejnou hodnost zastával pod Vereho velením i v nadcházejících taženích a obléháních. I z těchto událostí sepsal svá podrobná pozorování a relace, která se zachovala až do dnešních dnů. Můžeme tak číst o obléhání Bois-le-Duc roku 1629, dobytí města Venloo, Roermondu a Strale, a nakonec také obléhání města Maastricht v letech 1631 až 1632. Po smrti lorda Horace Verea (zemřel v květnu roku 1635) se Hexham dostává opět na pozici Quartermastera tentokráte v regimentu George Goringa (žil v letech 1608 - 1657). Pod jeho velením se vrátil ke městu Breda, které nakonec bylo roku 1637 osvobozeno od španělské moci. Pro Hexhama to byla vítězná tečka za jeho vojenskou kariérou.

V roce 1640 se Hexham vrací do Anglie. Ani v Anglii se však nedočkal klidu a míru, brzy mělo dojít k událostem dnes známým jako Anglická občanská válka. I když složil přísahu králi (dokonce získal přízvisko ze St. Clement Danes), od občanské války se distancoval, a ještě před příchodem roku 1642 Anglii definitivně opustil, aby zůstal v nizozemských službách a věnoval se literární kariéře.
Rozsah Hexhamova díla byl velmi široký. Jedním z nejvýznamnějších Hexhamových počinů je anglický překlad tzv. Mercatorova Atlasu (viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Mercator) v kopii pořízené Jodocusem Hondiusem. Nespokojil se však jen s pouhým překladem a s další pomocí Hondiusova syna Henryho (jaká to shoda okolností) se pustil i do vlastních přídavků. Předmluva tohoto Hexhamova překladu byla sepsána v Amsterodamu, nese datum 1. ledna 1636 a celé dílo dedikuje Karlovi I. anglickému králi. Samotný Atlas pak vyšel ve dvou svazcích v Amsterodamu v letech 1636 a 1637. Jedním z dalších významných Hexhamových děl byl pak již zmíněný Anglicko-Nizozemský slovník " Copious English and Nether-duytch Dictionarie ... as also a compendious grammar for the instruction of the learner".

img

I přesto, že předmluva je datována 21. září 1647, vydání kompletního slovníku jako takového se Hexham již nedočkal, neboť druhá nizozemsko-anglická část spatřila světlo světa až roku 1658 v Rotterdamu. Sám Hexham tvrdil, že podobné dílo před ním ještě nikdo nedal dohromady. Slovník se pak dočkal i řady kopií např. v roce 1672 a 1675.
Hexham se ve svém literárním díle vracel ke své vojenské kariéře a to nejen formou vzpomínek a zápisků z obléhání, kterých se účastnil, ale také se vojenstvím zabýval z odborného hlediska. Prvním se stalo již mnohokrát zmiňované Principles of the Art Military practised in the Warres of the United Netherlands. Poprvé vyšlo v Londýně roku 1637 a bylo dedikováno 5. srpna 1637 Henrymu Richovi, prvnímu hraběti z Hollandu ( část Lincolnshiru). Hexham tímto dílem chtěl shrnout své vojenské a důstojnické zkušenosti z války v Nizozemí a předat tyto zkušenosti anglickým důstojníkům, kteří v Nizozemí nesloužili. Hexham celou svou kariéru vyjadřoval respekt k vojenskému umění nizozemské armády a k reformám, které nastolil Mořic Oranžský. Mnohokrát je tento patrný respekt vyjádřen i přímo v textu. Dílo se těšilo velké oblibě, o čemž svědčí i fakt, že bylo vydáno znovu. V roce 1642, již v nizozemském Delftu, byly vydány první dvě značně rozšířené části, které se zabývají povinnostmi a úlohami jednotlivých důstojníků v rámci kompanie, a poté výcvikem jednotlivých vojáků, a následně celé kompanie v manévrování a systému střelby a útoku. Druhá část popisuje role vyšších důstojníků a hlavně sestavování taktického útvaru - nizozemské brigády. V druhé části je pak popsán i způsob stavění tábora jeho opevňování a všechny příslušné náležitosti. Právě tato část popisu také obsahuje i podrobné plány bitevních formací. Tyto plány nejsou ale s největší pravděpodobností Hexhamovým dílem. Jsou jednak psány dvojjazyčně - anglicky a francouzsky a pak také obsahují nákresy z bitev a obléhání, kterých se Hexham neúčastnil. Přesto jsou tyto nákresy naprosto neocenitelným pramenem pro nahlédnutí do používání nizozemské taktiky. Třetí část Hexhamova díla se pak podrobně věnuje dělostřelectvu jak po teoretické, tak po praktické stránce. Součástí Principles of Art Military se také stal dodatek An Appendix of the Quarter for the ransoming of Officers ... together with the Lawes and Articles of Marshall discipline enacted on the States side.

img

V tomto dodatku Hexham sepisuje jednak pravidla pro výkupné a výměnu zajatců a pak také Soubor vojenských nařízení a zákonů, které byl každý voják armády Mořice Oranžského nucen dodržovat pod hrozbou těžkých trestů. Hexham se tímto snažil zabránit budoucímu drancování a dalším válečným zločinům, které se staly běžnou součástí občanské války v Anglii. Poprvé byl tento dodatek vydán roku 1637 v Delftu.
Po obrovském úspěchu Principles of Art Military se Hexham ještě k vojenské literatuře jednou vrátil, když přeložil dílo o umění fortifikací původem od francouzského autora Samvella Maroloise (spolupracoval na něm ještě Albert Girard). Hexham se však nespokojil jen s pouhým překladem a dílo ještě upravil a rozšířil. Vyšlo v Amsterodamu roku 1638. Toto dílo Art of Fortification se stalo prvním anglicky psaným i vytištěným dílem, které se fortifikacím věnuje z čistě odborného, vědeckého hlediska.
Dobrodružný život, nespočet vojenských akcí, ale přitom upřímná víra a obrana protestantské věci v Evropě. A nad tím vším nesmírný literární talent, který často uplatňoval. Tím vším se vyznačoval život Henryho Hexhama, jehož dílo není ani dnes zapomenuto. Anglicko-holandský slovník byl však jeho posledním dílem, žádné další již sepsat nestihl. Umírá roku 1650 v Nizozemí, které se mu stalo druhou vlastí.

Literatura:
Markham, C.: The Fighting Veres. Londýn 1888.
Pollard, F. A.: Henry Hexham in Dictionary of National Biography. Oxford 1901

print Formát pro tisk

Komentáře


Nebyly přidány žádné komentáře.