Zmrzlou krajinou utopenou v mlze a sněhu se po cestě ubírá trojice mužů. Mnoho toho nenamluví a jen těžce oddechují. Jejich cílem je zřícenina hradu, která shlíží na celé široké okolí. Zde se dle domluvy mají setkat s dalšími dvěma vojáky a jednou ženou. Zřícenina se stane na 3 dny jejich domovem. Píše se 1. března léta páně 1645.
Následující článek se svým tématem nebude zabývat popisem věcí minulých, ale naopak se obrací k současnosti. Prostřednictvím článku Juliana Tillburyho je zde prezentováno zamyšlení nad re-enactmentem, jako činností vedoucí k lepšímu poznáni historie. Článek je určen hlavně těm, pro které je re-enactment třicetileté války nedílnou součástí volného času a chtějí svůj koníček posouvat stále dopředu.
Nizozemská taktika a vojenské reformy, které v život přivedl nizozemský vojevůdce Mořic Oranžský, odstartovaly novou linii vojenského myšlení. Jedním z těch, kteří v této linii pokračovali, byl švédský král Gustav II. Adolf. Ten z vlastních taktických a organizačních reforem učinil dokonalý nástroj pro švédskou expanzi během třicetileté války. V následujícím článku budou blíže představeny charakteristiky švédské taktiky, které byly uplatňovány na bojištích mezi lety 1620 až 1634.
Ranní tmou se nesl ohlušující hluk dělostřelecké palby, a za obzorem už byl vidět náznak svítání. Psal se 19. květen roku 1643, když se proti sobě postavilo francouzské a španělské vojsko u malého ardenského městečka Rocroi.
(* kolem 1585 – + 1650)
část 1. - hodnosti v kompanii, díl II.
část 1. - hodnosti v kompanii, díl I.
Jedni z nejdůležitějších mužů, ti kteří jsou doslova páteří každé vojenské organizace, jsou důstojníci a poddůstojníci. Zaměříme se zde hlavně na hodnosti pěchoty, které se vyskytovaly v rámci základní organizační jednotky - kompanie.
(přibližně 1580 - 1627)
Je to již nějaký čas, kdy je k mání nový díl série Osprey publishing s názvem Pike and Shot Tactics 1590 - 1660. Jak již z názvu vyplývá, tématem publikace je taktika v jednom z vojensko-historicky nejzajímavějších období, pro které se vžil v anglicky mluvících zemích termín Military revolution. Toto období zahrnuje jak třicetiletou válku, tak další západoevropské konflikty, které ji těsně předcházely. Pro nás je toto téma doslova vlajkovou lodí, a proto nám toto dílo nemohlo ujít.
Všechny nové reformy Mořice Oranžského byly poprvé použity v bitvě u Nieuwportu 2. července 1600. Bylo tady poprvé aplikováno nejen rozřazení vojska do více linií, ale také na straně Nizozemců byly použity menší a obratnější jednotky namísto starých velkých pěchotních čtverců. Důležitou roli sice v této bitvě hrál i terén, ten byl ale využit lépe právě menšími oddíly, než velkými tvary.
(* únor 1559, Tilly - + 30. duben 1632, Ingolstadt)
Dostal se mi do rukou jeden z nejnovějších dílů známé série nakladatelství Osprey publishing a rád bych se s Vámi podělil o několik poznatků, a osobních dojmů, které jsem si z četby odnesl. I když císařské armády nepatří zrovna do mé sféry zájmu, čekal jsem, že touto publikací si rozšířím své obzory, mé očekávání však úplnému naplnění nedošlo. Nakonec se asi neubráním srovnání s jiným dílem od anglického historika Keitha Robertse a to s 43. dílem ze série Warrior nakladatelství Osprey, který vyšel i u nás pod názvem Angličtí mušketýři 1588-1688.
(* 1571 nebo 1569 – + 25. září 1630)
(* pravděpodobně 1590 - + kolem roku 1675)
( * někdy v roce 1580 – + 29. listopadu 1626) znám také jako Petr Arnošt II. Mansfeld.