Aktuální výročí: 21. července 1626 – úspěšná obrana pod vedením Adama hraběte z Herberstorffu u Linzu

Vyhledávání

O nás

Články

Kontakty

Novinky:

  • 19.10.10 - Doplněno hodnocení FB
  • 29.8.10 - Doplněn kalendář výročí
  • 5.7.10 - Celková změna koncepce stránek

Reklama

časopis

Přihlášení

Systémové zprávy



[CNW:Counter]

Příspěvky uživatele


< návrat zpět

Strana:  1 2 3   další »

Hello, I am here. Send me your e-mail adress and your questinon please.

Dobrý den,
sborník už bohužel k dispozici v tištěné podobě není. Napište mi ale na e-mail: VYROBA (kyselaryba) ALISTAIRE (tečka) NET o jaké informace ze sborníku máte zájem, a nějak bychom to udělali ;)

Dobrý den.
úvodem mé odpovědi bych si dovolil zopakovat část komentáře k jinému článku.

Bohužel komentáře k již vydaným článkům nejsou aktivním komunikačním médiem, neprocházíme je pravidelně, a nezanechali jste zde na sebe kontakt.
Pokud máte k tématu ještě další dotazy či připomínky, kontaktujte nás prosím e-mailem: stab (zavinutec) mortaigne.com , nebo na Facebooku
- www.facebook.com/pages/Mortaigne-regiment/120... .

A nyní zpět k tématu. Autorem tohoto článku, jak v poznámce uvádíme, je pan Harald Skala: mortaigne.com/harald-skala.a172.html (o autorovi), jehož poskytnutý podklad jsme doslovně opublikovali. Připomínky k obsahu článku a k použitým zdrojům by bylo vhodnější směřovat právě přímo na autora, ale to neznamená, že se tohoto článku zříkáme, naopak, připomínky a podněty autorovi předáme.
Co se týče samotného obsahu. Jako redaktor, který se nezabývá přímo danou lokací jsem při jeho publikaci neshledal žádné na první pohled zjevné nedostatky, a nic mne nezarazilo. Ale tím netvrdím, že tam nepřesnosti nebo omyly nemohou být. Historickou revui z roku 2004 nemám k dispozici, a shodu tohoto článku s tam zřejmě publikovaným článkem nejsem sto posoudit. Nejlepší by tedy bylo konfrontovat Vaše námitky k uvedeným faktům a použitým pramenům přímo s autorem.

Zároveň bych Vás, případně jakékoli další zájemce o publikování článků týkajících se období Třicetileté války požádal, abyste nás kontaktovali (nejlépe výše uvedeným způsobem), a pokud budou Vaše příspěvky vhodné pro naše zaměření, rádi se s Vámi dohodneme na podmínkách uveřejnění.

Děkuji Vám za Váš zájem, a přeji hezký zbytek dne.

Dobrý den,
bohužel komentáře k již vydaným článkům nejsou aktivním komunikačním médiem, neprocházíme je pravidelně, a nezanechala jste zde na sebe kontakt.
Pokud máte ještě další dotazy, kontaktujte nás e-mailem: stab (zavinutec) mortaigne.com , nebo na Facebooku - https://www.facebook.com/pages/Mortaigne-regi... .
Rádi s Vámi dobovou problematiku zkonzultujeme.

Poslední kusy prvního vydání sborníku jsou ještě k dispozici za cenu 199Kč/ks + případné poštovné.
Sborník si můžete objednat na e-mailové adrese: stab (zavinac) mortaigne.com.

všechny kusy prioritního předtisku pro účastníky workshopu už jsou rozebrané.
Začátkem června 2013 bude sborník v prvním vydání k dispozici i pro ostatní zájemce z řad veřejnosti.

Předpokládaná koncová cena bude 200Kč (+ případné poštovné). zájemci se mohou předem zapsat do pořadníku zasláním jména, kontaktních údajů jako poštovní adresa, případně telefon., na e-mail stab (zavinac) mortaigne.com

U pánů určitě ano, mám...
U dam, přiznám se, nyní s jistotou nevím, ale je to dobrá otázka ke zjištění.

Pokud ne, je tomu z našeho pohledu zhruba takto, a netýká se to jen praporu:
V oblastech, ke kterým máme dostatek informací, znalostí, vědomostí a zkušeností, se snažíme "předmět" (jakýkoli předmět) pro ukázky reprodukovat maximálně věrně. Pokud ale pro určitou oblast nemáme dostatečné informace, a usoudíme-li, že není možné je v reálně dostupné době získat, musíme se zcela logicky spokojit s náhradou. Ovšem v tom případě rozhodně netvrdíme o daném předmětu že je to "replika", "autentický předmět", "historicky věrný" a podobně, a stavíme se k němu rezervovaně, s vědomím značné nedokonalosti a dočasnosti. Když si tedy článek znovu přečtete, věřím tomu, že zcela jistě nenaleznete označení, že by tento prapor (ačkoli je o třídu lepší než předchozí prapor) byl vydáván za historicky věrný, autentický, nebo repliku.
Ano, z důvodu, že momentálně spolehlivě neznáme jaká konkrétní barviva byla používána a jakým způsobem byla fixována, ale současně jsme potřebovali nahradit starý zasloužilý prapor, jsme se rozhodli udělat přiznaný kompromis ve formě "mezitypu", který nebude udělán autentickou technikou, ale některé části si autentickou technikou vyzkoušíme. Autentická technika (kromě barvy) je v článku ostatně popsána.
Domnívám se, že pokud je veřejně přiznáno a popsáno, jak byl předmět zhotoven a proč, že to není nic proti ničemu.
Přesto, a právě proto věřím tomu, že informace v článku shrnuté snad poslouží dalším realizátorům k tomu, aby jejich výtvory byly ještě lepší a autentičtější, což byl ostatně ten účel. (BTW, v tuto chvíli už je u mne připraven nový kus odpovídající hedvábné taffety, čekající na informace, které nás posunou dál, abychom mohli náš další prapor udělat lepší a historicky věrnější.)

A mimochodem, přeji všem hezké svátky.

Vážený anonyme,
lépe by se nám jistě fakticky komunikovalo, kdybychom věděli i my, kdo se ptá, ale myslím že za rozsah Vašeho příspěvku si zasloužíte adekvátní odpověď.
jak jste došli k tomu, že strojové šití nebude odpovídat ručnímu šití? Na otázku může být odpověď vcelku jednoduchá, ale i celkem rozvinutá. Nejjednodušší odpověď by mohla být třeba ta, že o tom psal už před několika lety "někdo 1 " tady: www.livinghistory.cz/node/8 Já sám se však s jednoduchými odpověďmi málokdy spokojím. Mimo toho, že strojně se šije vícero (nejčastěji dvěma) nitěmi, a že ruční šití dělá jiný vzor na líci a na rubu, je tu ještě jeden, často opomíjený ale o to důležitější, a často viditelnější faktor. Tím je technologie (postup) sešívání dílů, kterou při strojním šití často není možné udělat shodně jako při šití ručním. A u praporů je to právě tento případ. Kusy, které jsem já viděl jsou k sobě sešívané skrytým "neviditelným" stehem, podobným prádlovému stehu. Kdy výsledkem je jakýsi tunýlek, u kterého ale nejsou viditelné vnější rovnoběžné stehy. Nemám představu, jak by se stejného výsledného vzhledu dalo docílit strojním šitím. Z toho plyne odpověď na další otázku:
Zajímalo by mě, jestli by jste byli bezpečně schopni od sebe rozpoznat strojní a ruční steh kdyby byly vedle sebe. - Ano, v tomto případě s velkou dávkou určitosti ano. U běžného "rovného" šití se to dá rovněž celkem snadno rozpoznat pohledem na obě strany švu, jak jsem psal výše.
To, že švadleny a krejčí, zvyklí šít ručně dokázali (a dokážou) udělat švy velice pravidelné a v řadě případů i jemnější než dnešní šicí stroj nerozporuji.

K Vámi zmiňovanému rozporu: Za další se divim tomu, že teda zavrhnete strojový steh jako nedobový, ale v další části přiznáte, že jste barvili vpodstatě současnou technikou a současnými barvami
Troufám si říct, že když si celý článek přečtete znovu, a zamyslíte se nad jeho sdělením jako celkem, výsledek Vám vyplyne sám.

Bohužel doma vyráběné krpce, pro dospělé funkčně zcela dostačující, jsou podle našich zkušeností pro dnešní malé děti nevhodné. Neposkytují dostatečnou oporu klenbě dětské nohy, a dávají dítěti falešný pocit bezpečí.
Když je dítě (aspoň to moje) bosé, dává si zatraceně pozor kam šlape. Když je obuté, v ostražitosti poleví, a v měkkém krpci je to hned auauau... na místech kde je s "normální" botou v pohodě.

Jsou věci, ve kterých po prvních neúspěšných pokusech dále neriskuji. Ovšem, je to jen naše zkušenost, a můj názor.

oops, omlouvám se za pozdní odpověď, tento příspěvek jsem zřejmě nějak přehlédnul.

Pachatel článku o vojenských bubenících (respektive plánované série článků) je ve stádiu neustálé drobné práce k tématu, a značného vytížení mimo téma.. Nicméně první díl série by mohl být publikován do konce roku 2011. Vše závisí na pacovním vytížení a bohužel zejména zdravotním stavu autora.

Co se týče literatury. Autorovi není známa žádná literatura či studie zabývající se vojenskými bubeníky v období takzvané třicetileté války, publikovaná v českém jazyce. Autor pracuje s původními prameny (vojenskými manuály) a s pracemi zahraničních autorů, publikujících na toto téma. Vzhledem k tomu, že se jedná o práce v ČR zřejmě neznámé, rád by si ponechal luxus zveřejnění pramenů až po publikaci článku.

Tuto knížku mám rovněž ve své knihovničce, a nelze než potvrdit Piškotův názor. 12 Je velmi dobrá, a zasluhuje rozšíření.

Když tuto knihu srovnám s touto: mortaigne.com/osprey-imperial-armies-of-the-t..., tak kam se hrabe Bittner (pardon, Brnardic) to se nedá srovnat.
Ten přístup, a novost (respektive původnost) informací je prostě diametrálně odlišný. Je rozdíl, vycházet a citovat jako "ze zdroje" z Wagnera (při vší úctě), a z původních manuálů, např Turnera, Monroa atd. A je to vidět.

Nezbývá než přát si víc takových knih a článků.

hmm, a máš to tak sám ozkoušený a funguje ti to, nebo je to poznatek opsaný článků, kde se tato informace dokola opakuje?
Já jsem to totiž s tou dírkou do plechovky zkoušel od začátku, a nemám s tím dobré zkušenosti. Několikrát se mi stalo, že plamínek na víčku dohořel, vytáhl jsem plechovku, bylo to upečeno málo. Hodil jsem ji zpátky, vytáhl po minutě-dvou, a bylo pokaženo. Zdá se mi, že s dírkou je to mnohem citlivější na správný "tajming", a naopak, že k přepálení obsahu, možná že díky zahoření dovnitř, dojde daleko častěji.
Když teď používám krabičku tak jak je, nemám s časováním problém. Pět minut sem-tam nic neřeší... Žádný výbuch se mi nikdy nekonal, ony ty krabičky zas tak moc netěsní...
Jak jsem psal, používám placaté krabičky od energitů, které jsou tak akorát velké, skladné a dobře mi fungují.
Možná že s jinou velikostí, plechem, spalovaným materiálem a co já vím čím ta výroba bude fungovat jinak. Mě i dalším lidem to funguje jak píšu výborně, tak nemám potřebu experimentovat dál.
Ale bylo by škoda ustrnout. Proto jsem psal že mě zajímají i praktické zkušenosti ostatních. Jakej matroš na práchno jsi použil, jakou velikost plechovky, jaký otvor, jaký čas, kam to umisťuješ do ohně?

Ahoj,
určitě, možnosti tu sů 10

Napiš mi na mail, a nebo možná ještě rychleji, přihlaš se na fórum regimentu forum.mortaigne.com/.

Dáme řeč, co, kdy kde jak a tak.

no, musím říct, že pohled z venku skutečně stál za to.

Neuvěřitelný zážitek...

Úžasné, jak to fungovalo téměř okamžitě, ačkoli účastníci byli z naprosto rozdílných jednotek, se zcela rozdílnými principy fungování atd (např. nám velmi exotiční Janičáři).

Defakto kontinuální palba při holandském systému, stejně jako masivní efekt salvy v tolika hlavních... to je zážitek 12


Strana:  1 2 3   další »