Aktuální výročí: 3. květen - 23. srpen 1645 – Lennart Torstenson marně obléhá Brno, jehož obraně velí Louis Raduit de Souches

Vyhledávání

O nás

Články

Kontakty

Novinky:

  • 19.10.10 - Doplněno hodnocení FB
  • 29.8.10 - Doplněn kalendář výročí
  • 5.7.10 - Celková změna koncepce stránek

Reklama

časopis

Přihlášení

Systémové zprávy



[CNW:Counter]
Kategorie: Odívání, Návody, výkresy

Jak ošatit malé dítě?

Rekonstrukce

Jakožto majitel dvou kusů dítěte, v této oblasti a dětí se týkajících věcech průkopník v našem regimentu, a z toho titulu příležitostný konzultant pro dalších zhruba 4 - 8 dětí v regimentu, jsem byl praktickými okolnostmi se této otázce rovněž věnovat.
Pomineme-li fakt, že na nešlechtické děti je dochováno informací defakto nula nula nic, nemůžeme opomenout fakt, že dnešní praktické potřeby jsou poněkud jiné než tehdejší, kdy dítě do cca 10-12let nemělo žádnou velkou hodnotu, protože mohlo zesnout prakticky kdykoli na cokoli, což se ostatně dělo... Ale dnes se na to díváme úplně jinak. Takže jakým způsobem z této problematiky vyjít se ctí?


Můj názor je takový, že pokud možno rozumně, a s co nejmenšími ztrátami na životech a zdraví fyzickém i duševním dětí, i rodičů. Dítě je dítě, živý, vyvíjející se organismus, a z výše uvedeného je potřeba dělat určité ospravedlnitelné kompromisy, tedy podle mého názoru.
To, že šlechtické děti do předškolního věku nosily zmenšené ženské šaty (chlapci i děvčata) by se i dnes snad dalo akceptovat. To že prosté děti běhaly bosky, jen v jednoduché košilce, a zřejmě byly počasí poměrně odolné, s tím už trošku narážíme. To co je na čisté trávě a v horkých dnech příjemné, nelze akceptovat vždy a všude.

Oblíbeným řešením je přes civilní oblečení přehodit dítěti „jakomušketýrskou pelerínku", což na první pohled bije do očí neautentickou a improvizací.
Setkávám se i s vzhledově docela tragickými dětskými modely (u chlapečků, holčičky z toho vycházejí poměrně lépe), kdy je na dítě ušit horkou jehlou a z mizerného materiálu (aby to pachatele nezruinovalo, neb malé děti proklatě rychle rostou) jakodospělýkostým, s pasem, šůsky atd, který je ale pochopitelně ušit značně větší, aby přece vydržel aspoň sezónu, který ovšem na dítěti visí, ach visí... Opět to vypadá značně neautenticky

Jaké je tedy řešení?
V Regimentu Mortaigne preferujeme toto řešení, které se nám (a nejen nám) osvědčilo jako cenově akceptovatelné, trvanlivé a přiměřeně dobře vypadající.

Co na tělo?

Pro chlapečky i holčičky do školkového věku může být řešení stejné. Doporučuji tedy ušít košilku ženského typu (podle J. Arnold, Patterns of Fashion 4), jako základní oblečení.Moje děti si oblíbily košilky zdobené výšivkami. A to dokonce tak, že dcerka, když má na konci akce sundat úplně umolousanou „košilku s ptáčkama" , propuká v bezedné zoufalství...

Košilku ušijte volnější s o 10cm delšími rukávy a o 10 cm delší. Rukávy i dolní lem založíte. Nebojte, do podzimu to bude akorát, a příští rok do podzimu povolování toho založení sotva výjde. Z vlastní zkušenosti doporučuji postupně ušít několik kusů ve stejném pricipu, bude vám to pěkně velikostně vycházet. Jako materiál doporučuji len. Z praktických důvodů. Subjektivně se méně špiní, a při namočení má trochu lepší charakteristiku chování než bavlna, která mokrá velmi studí.

vzorový nákres košile


Pod takovouto košilku se bez zaváhání schová i jakákoli plínka, i punčocháčky atd, pokud je třeba. Je to jednoduché, a maximálně funkční základní řešení.
V pokročilejší verzi je možné děti vybavit bruchy a punčochami, jako zmenšeninami verzí pro dospělé... například, jak je libo.

Co do chladna?

Pro chladnější části dne doporučuji jako svrchníček ušít vlněný kabátek typu A, případně nějaký model kazaku. Zase delší, po zem, nebo minimálně pod kolena, třeba s ohrnovacími rukávy, což opět vydrží skoro dvě sezóny. Já svrchníčky bohužel vždycky zvládnul šít tak, že než jsem to došil tak to bylo dětem akorát, a za pár akcí skoro malé. Ale kolegyně z regimentu tvrdí, že to tak vyjde, tudíž jim věřím.

Co na hlavu?

Pro malé děti je optimální univerzální „miminkovský" čepeček. Holčičky uvítají stejné čepečky, jako mají maminky a tety. Pokud pro chlapečka najdeme vhodný klobouček, máme velkou radost. Pro větší chlapečky i holčičky je možné ušít jednoduchý baret, děti ho rovněž rády nosí.

baret..

Co pro předškoláky/předškolačky?

Pro chlapce je možné přes košili použít jednoduché vlněné kalhoty, pro holčičku sukýnku (tenká vlna, len...)

Příklad jednoduchých vlněných kalhot, v pase stahovaných na šňůrku (nebo na gumu).

A nakonec klíčová otázka -

Co na nohy?

Jak už jsem psal výše, děti nižších stavů běhaly bosé, což dnes ale dost dobře pořád nejde. Je potřeba kompromis. Ve chvíli, kdy nám stále ještě po bojištích a táborech pobíhají kreatury v sametovodyftýnovostřihovo podivných „oděvech" prostě odmítám vynakládat nemalé investice za dobovou botu na neuvěřitelně rychle rostoucí dětskou nožičku, anebo riskovat její poškození v nějaké „domadělce". Co o víkendu snese dospělý snadno, může dítě nenávratně poškodit. Takže i když se mnou možná bude řada reenactorů nesouhlasit, mým heslem je děti nepoškodit, autentický prožitek je až potom. Domnívám se, že v dnešních sekáčích, nebo i normálních obchodech je možné sehnat za přiměřenou cenu kožené botečky nebo sandálky, které vypadají akceptovatelně. To je moje cesta.

pěkně zpracovaný dětský obleček

Rád bych poděkoval Kostce z AltStahremberg Regimentu, za laskavé svolení k uveřejnění fotky „Pinďosyna", vybaveného podle betaverze tohoto návodu.
Uvítám, pokud se i další majitelé dětí podělí o své zkušenosti.


print Formát pro tisk

Komentáře

Nemáte oprávnění přidávat příspěvky.

Uživatelské jméno
Heslo
  

Ztracené heslo >


, - odpovědět

Zdravím, naprosto souhlasím s Alistairem. Kdo chce a hledá, tak najde. Na fotce má náš moc nechodící syn plátěné botičky typu "slamáky" (mnozí pamatují) v přírodní barvě. Pozdějijsme využili dětské obuvi firmy B..a. Jsou kožené, tmavě hnědé až černé barvy s kulatou špičkou, nezdobené žádnými potvůrkami, pouze jsou na suchý zip, ale to se vždy krásně "maskovalo" volně plandajícíma plátěnýma kalhotama. Boty fungovaly pro civilní použití i na akce. Tímto děkuji za pomoc

, - odpovědět

Alistaire: a co drevaky, neboli by prijatelnejsie? V dnesnej dobe nie je problem ich zohnat, drzi nohu v teple a daju sa kupit vacsie - vytesnis ich pancuchami a vlozkami do topanok z plsti a podobne.

, Obuv pro děti. odpovědět

Co se týče vhodné a zároveň dobově vypadající obuvy pro děti, připomenul bych krpce - na výrobu velmi jednoduché, cenově dostupné, dobové, s ohledem na to, že se jedná v podstatě o sandály, nemělo by dojít ani k deformaci dětské nohy.

icon odpověděl(a)

Bohužel doma vyráběné krpce, pro dospělé funkčně zcela dostačující, jsou podle našich zkušeností pro dnešní malé děti nevhodné. Neposkytují dostatečnou oporu klenbě dětské nohy, a dávají dítěti falešný pocit bezpečí.
Když je dítě (aspoň to moje) bosé, dává si zatraceně pozor kam šlape. Když je obuté, v ostražitosti poleví, a v měkkém krpci je to hned auauau... na místech kde je s "normální" botou v pohodě.

Jsou věci, ve kterých po prvních neúspěšných pokusech dále neriskuji. Ovšem, je to jen naše zkušenost, a můj názor.