Aktuální výročí: 21. července 1626 – úspěšná obrana pod vedením Adama hraběte z Herberstorffu u Linzu

Vyhledávání

O nás

Články

Kontakty

Novinky:

  • 19.10.10 - Doplněno hodnocení FB
  • 29.8.10 - Doplněn kalendář výročí
  • 5.7.10 - Celková změna koncepce stránek

Reklama

časopis

Přihlášení

Systémové zprávy



[CNW:Counter]
Kategorie: Akce, Velký regiment

Jak uvést do pohybu co největší regiment?

SoučasnostNa akci Košice 1644 jsem po domluvě s kluky z Via Cassy chtěl vyzkoušet postavit co největší možný útvar v současnosti a vyzkoušet dobové taktiky našich předků. A tedy takto přímo ověřit v terénu jak lze fungovat dle sepsaných vojenských manuálů.

Zvolil jsem německé řazení, které je ze známých taktik používaných ve třicetileté válce nejméně náročné na počet mužů a tedy spíše jsme mohli dosáhnout na srovnatelné počty jako v historii. Před samotnou akcí jsem vydal krátký manuál, ve kterém je z základních rysech popsáno a vysvětleno čeho bych chtěl dosáhnout. Výhodou bylo, že jsem zhruba věděl o počtech lidí, se kterými jsme mohli počítat a také, že na vlastních cvičeních Mortaigne regimentu jsme dopředu vyzkoušeli většinu věcí a určili klíčové role velících jednotlivých corporalschaftů.


Byl jsem překvapen, jakým způsobem se všichni k tomuto pořádnému soustu postavili a prakticky bez větších problémů jsme vyzkoušeli vše co jsem si přichystal. Na začátku jsem se obával problému s rozřazením lidí do zástupů, ale všichni ochotně přijali místo v šestičlenných zástupech. Potom už jsme začali cvičit jednotlivé corporalshafty pod velením sergeantů, a já jsem pendloval mezi pikenýry a mušketýry a vysvětloval či upravoval některé věci, na které člověk přijde až v okamžiku realizace. Pikenýři skoro od začátku začali fungovat jako dobře seřízený stroj. Po vyzkoušení rozestupů, a zdvojování řad se vyzkoušelo manévrování a můžu říct že pohled na 36 pikenýrů byl opravdu impozantní. Fendrych Hektor jako velící pikenýrů dokázal lidi nadchnout a co jsem ocenil, tak pikenýři v rámci zkoušení drilu dokázali hbitě reagovat a pěkně doplňovali „mrtvé“ , kteří padali na ukázání hrotu praporu. Ukázalo se že do přímého boje efektivně zasáhnou pouze první tři řady a další tři řady tu jsou na doplnění padlých a na dosáhnutí potřebné masy pro silný útok.


U mušketýrů jsem se obával, že nastanou problémy díky různorodému výcviku a různým zkušenostem se zacházením se zbraněmi. Nějaké komplikace nastaly, nicméně byli úplně zanedbatelné a to bylo pro mě překvapující zvláště , když s námi cvičili janičáři, u kterých jsem absolutně netušil jakým způsobem střílí. Nejdříve se vyzkoušel holandský způsob střelby po řadách. Odcházení bylo pro některé z počátku složité, ale po několika opakováních se to poddalo. Střílení švédským způsobem po řadách tj. salvami dvou řad jsme je krátce vyzkoušeli a prolítli, protože jsem chtěl hlavně vyzkoušet švédskou salvu. Po vysvětlování a pár pokusech už to jakž takž fungovalo.


Potom si všichni ještě vyzkoušeli protipochod a nastal čas smontovat pikenýry s mušketýry a vyzkoušet to rozhýbat. Trošku jsme zapochodovali pouze vpřed a vzad, vyzkoušeli proti pochod celého regimentu zkusili mírně zatočit vlevo a vpravo no a nastalo zkouška otočit celý útvar dokola abych viděl jak to reálně vypadá. Tady mě opět překvapilo jak to pěkně fungovalo. Pocit že za mnou se valí masa lidí byl skvělý. Tak a teď vyzkoušet zlatý hřeb: útok proti fiktivnímu nepříteli. Nejdříve se střelbou mušketýrů po řadách zakončených útokem pikenýrů a potom salva a útok všech. Při střelbě po řadách byli vidět rozdíly ve zkušenostech jednotlivých střelců, ale celek fungoval a kadence výstřelů byla tak 6-8s na jednu řadu. Což bylo dobré. Po otočení všech šesti řad střelců pikenýři vyrazili. Zde jsme se myslím dopustili chyby. Pikenýři by neměli utočit v klusu ale v rychlém pochodu. Prostě tak aby udeřili rychle, ale jako sevřená masa. Takto se řady prakticky rozpadli jak jednotliví pikenýři nestíhali držet krok.


Pro ostrý výstřel salvou jsme zvolili po poradě se seržanty další variantu: oba corporalschafty mušketýrů provedli zdvojení zástupů pomocí půl zástupů, tj. nejdřív se udělal široký rozestup a potom do takto vytvořených mezer se posunuli dopředu jednotlivé půl zástupy, kdy half-file leadeři postoupili do první řady. Takto jsme mohli vystřelit jednu mohutnou salvu všech 48 mušketýrů zaráz bez střídání třířadů a vyhnul jsem se tím riziku střídání lidí s nabitými zbraněmi – přece jenom si myslím, že slabá hodinka na výcvik spolu s tím, že tu byli rozdílní střelci s různými návyky nestačí na to abychom zachovali bezpečnost všech. No tento útok byl pro mě opravdu vyvrcholením celého snažení! No a už se těším na video, kde to celé uvidím zvenku jak to vůbec celé vypadalo.


Na tomto místě bych rád bych poděkoval organizátorům akce Košice 1644 společnosti Via Cassa, že se na tuto vymyšlenost našlo místo v programu a že takovéto cvičení umožnili.

A v neposlední řadě všem co se zúčastnili bych rád vyslovil poděkování za to, že nereptali, poslouchali a fungovali tak, jak bylo potřeba. Doufám, že si to všichni užili minimálně stejně, jako já.


Děkuji...


A snad se nám něco podobného podaří, třeba na Bílé hoře, ještě ve větším!:-)

print Formát pro tisk

Komentáře


, - odpovědět

Ja by som hlavne rad podakoval, ze sme sa na tomto pokuse dohodli za jeden vecer na ICQ. Stal som vonku mimo regimentu, podobne ako Alistaire a cele som to vnimal podobne. Vidiet "len" 36 pikosov, ako zladene si to valia cez pole, je parada, ale ked sa to pohlo cele a hned na prvy pokus sa to cele dokazalo obratit bez chyby, to uz s clovekom zamava. Rovnako ako strelba salvou v troch radoch, to bol niekolkosekundovy gulomet, spoza ktoreho, kym sa rozplynul dym, sa vyvalili pikosi. Skoda, ze presli do poklusu, jednoznacne musia v zaujme kompaktnosti masy ist max. rychlym krokom. V pripade poklusu vidim ako najvacsi problem tzv. pelotonovy efekt, ked na cele pelotonu v spurte padne jeden cyklista a ostatni sa vyvalia uz na nom. Skratka, pikosi musia byt efektivny vdaka hybnosti, nie vdaka rychlosti...

V kazdom pripade, som rad, ze sa dokazalo, ze to skutocne moze fungovat. A tiez ma hnusne tesi, ze prve miesto, kde sa to skusilo, boli Kosice, hehe. 13

, - odpovědět

ja by som toto cvicenie zaradil medzi najvacsi zazitok z tejto akcie, fungovalo to vyborne, az som bol sam prekvapeny, vidiet funkcnu masu a byt jej sucastou je nieco neopisatelne a odporucam kazdemu, aby si tento zazitok vyskusal na vlastnej kozi

icon odpověděl(a)

no, musím říct, že pohled z venku skutečně stál za to.

Neuvěřitelný zážitek...

Úžasné, jak to fungovalo téměř okamžitě, ačkoli účastníci byli z naprosto rozdílných jednotek, se zcela rozdílnými principy fungování atd (např. nám velmi exotiční Janičáři).

Defakto kontinuální palba při holandském systému, stejně jako masivní efekt salvy v tolika hlavních... to je zážitek 12