Aktuální výročí: 24. listopadu 1643 – bitva u Tuttlingen. Mezi vítězným císařským vojskem, které vedl Franc z Mercy a Francouzi pod vedením Rantzau

Vyhledávání

O nás

Články

Kontakty

Novinky:

  • 19.10.10 - Doplněno hodnocení FB
  • 29.8.10 - Doplněn kalendář výročí
  • 5.7.10 - Celková změna koncepce stránek

Reklama

časopis

Přihlášení

Systémové zprávy



[CNW:Counter]
Kategorie: Osobnosti

Johann Tserclaes, hrabě Tilly

(* únor 1559, Tilly - + 30. duben 1632, Ingolstadt)

Tillybyl původem vlámský důstojník, historie si ho však pamatuje jako císařského generála první poloviny třicetileté války. Narodil se na zámku Tilly, ve valonském brabantsku, které bylo součástí Španělského Nizozemí ( dnešní Belgie).
Ihned po té co dovršil vzdělání na jezuitské škole v Kolíně nad Rýnem vstoupil ve věku 15 let do španělské armády. Bojoval zde pod velením vévody Alessandra Farnese v tažení proti Nizozemských silám během Nizozemské revoluce a účastnil se např. dobývání Antverp během let 1584 a 1585. Po té se však přidal jako žoldnéř do habsburské císařské armády v jejím tažení proti Turkům v Uhrách a Sedmihradsku kolem roku 1600 a po pěti letech působení rychle povýšil až na polního maršála. Roku 1610 se stává vojevůdcem vojsk Katolické ligy ve službách Maxmiliána I. Bavorského a jeho armádu plně vycvičil v španělské taktice tercií.
Výcvik vojska se mu zúročil o deset let později, když v roce 1620 vtrhnul do Čech, aby zde porazil stavovské povstání, což se mu v bitvě na Bílé hoře skutečně podařilo. Pokračoval poté v boji ve Válce Falcké, zde však 27. dubna 1622 utrpěl dílčí porážku u Mingolsheimu, posléze však zvítězil v bitvě u Wimpfenu a spojil se s španělským vojskem Gonzala Fernandéze de Cordóby (jmenovcem slavného španělského generála - otce tercie, který však žil o desetiletí dříve), který se svými téměř 20 000 muži mířil z Nizozemí do Říše. Spolu porazili 20. června vojska Kristiána Brunšvického v bitvě u Höchstu, a za toto vítězství získal Johann Tserclaes titul hrabě Tilly. Tilly se znovu střetl s Kristiánem 6. srpna 1623 v bitvě u Stadtlohnu a tím zlomil veškerý protestantský odpor v říši. Tato krize v protestantském táboře zapříčinila vstup Dánska do války a jeho král Kristián IV. se pasoval do role ochránce protestantského tábora.
Právě Tilly byl jedním z těch, kteří měli Dánům zabránit v pronikání do říše. S dánským vojskem se Tilly střetnul 26. až 27. srpna v bitvě u Lutteru, kde se mu podařilo během 4 útoků zcela zlomit linie nepřítele a ještě na útěku v podstatě dánskou armádu smést s povrchu země. Po dalších vítězstvích armády Albrechta z Valdštejna byl dánský král Kristián IV. donucen podepsat mír v Lübecku a Dánsko tak stáhnout z války. Pro Tillyho ale měl čas slávy skončit. Roku 1630 se přistáním švédských jednotek s Gustavem II. Adolfem v čele změnil poměr sil, a Tilly byl pověřen dobytím jednoho z množných švédských spojenců ve středním Německu - města Magdeburgu.
Obléhání započalo 20. března 1631 a Tilly vedením pověřil Pappenheima, zatímco sám se pokoušel oslabit postupující švédské síly. Po dvou měsících obléhání už byla situace kritická a Pappenheim několikrát žádal o posily. Ty nakonec sám Tilly dovedl a 20. května 1631 celkem 40 000 mužů zaútočilo na městské opevnění, které prolomili a vnikli do města. Právě dobytí Magdeburgu se stalo temnou skvrnou na Tillyho pověsti, neboť útočící muži se zcela vymkli kontrole, město vyrabovali, vypálili a většinu obyvatel pobili. Dodnes není zcela jasné, jestli tomu Tilly mohl nebo chtěl zabránit, je však nutné zmínit, že Tilly byl v první řadě bravurní stratég a až po tom katolík, proto si musel být vědom strategické důležitosti města pro jeho další tažení proti Švédům. Na druhé straně však stojí vlastní Tillyho poznámka, že takového vítězství nikdo nedosáhl od pádu Tróji a Jeruzaléma, a že „lituje že Císař nemohl být přítomen té podívané".
Po dobytí Magdeburgu se Tilly rozhodl čelit silám Gustava II. Adolfa a vypravil se k Lipsku, kde se švédským králem střetl 17. září 1631 v bitvě u Breitenfeldu. Zde však jeho vojska vycvičená v taktice španělských tercií nemohla čelit reformované švédské armádě, její pěchotě, tvrdé jízdě a výbornému dělostřelectvu. Po prohrané bitvě se Tilly stáhl do defenzivy a kvůli politickým komplikacím ani nemohl čekat pomoc od Valdštejnova vojska. Když se poté snažil zabránit švédským silám v přesunu přes řeku Lech, došlo 15. dubna 1632 k bitvě poblíž městečka Rain.
Zde byl Tilly raněn dělovou koulí a po převozu do Ingolstadtu po patnácti dnech útrap v úctyhodném věku 73 let 30. dubna 1632 zemřel.

print Formát pro tisk

Komentáře


, Můj pra pra předek odpovědět

Možná mohu být jeho pra pra ....potomkem. 21