Aktuální výročí: 3. květen - 23. srpen 1645 – Lennart Torstenson marně obléhá Brno, jehož obraně velí Louis Raduit de Souches

Vyhledávání

O nás

Články

Kontakty

Novinky:

  • 19.10.10 - Doplněno hodnocení FB
  • 29.8.10 - Doplněn kalendář výročí
  • 5.7.10 - Celková změna koncepce stránek

Reklama

časopis

Přihlášení

Systémové zprávy



[CNW:Counter]
Kategorie: Osobnosti

Kašpar Kornelius Mortaigne de Potelles

Historie Kašpar Kornelius Mortaigne de Potelles, rodem Vlám, reformovaný evangelík. Původně byl pážetem Filipa prince hesensko-kaselského (syn landkraběte Mořice), který zahynul 17. srpna 1626 v bitvě u Lutteru u Barenbergu. Princ Filip jej do svých služeb pravděpodobně povolal z Nizozemí, kde se učil válečnému řemeslu. Mortaigne později vstoupil do švédských služeb, roku 1637 byl plukovníkem, roku 1641 generálmajorem.

Portrét MortaigneRoku 1642 utrpěl u Briegu tvrdou porážku, ale bitvy u Lipska se zúčastnil již opět v plné polní síle a v dalších letech pak dobyl mnoho opevnění na Moravě. Dne 12. února 1645 byl při doručení důležité písemnosti do Lipska zajat císařskými u Borna; brzy byl propušten, v bitvě u Jankova velel švédskému vojsku; poté byl opět činný při obléhání na Moravě. V roce 1646 převzal z pověření královny Kristíny velení nad hesensko-kaselskou infanterií; koncem zimy 1646/47 byl v Ulmu při jednáních, která byla završena 4.-14. března závěrečným přijetím příměří s Bavorskem.

 Již počátkem roku 1647 vstoupil jako generálporučík plně do služeb hesensko-kaselské landhraběnky Amalie, která mu, s pominutím dvou starších generálů, převedla vrchní velení jejího vojska; při urovnání gáží jej současně královna požádala o vyřešení situace v její prospěch. Když dne 1. dubna 1647 vypršelo příměří uzavřené na konci předešlého roku s hesensko-darmstadtskými a když další vyjednávání byla zhacena, vytáhl znovu do boje a během měsíců května a června dobyl velké množství hradů a pevností v horním Hesensku a katzeneklenbogské hrabství.

Dne 10. července mu při udatném hájení ležení před plukovníkem von Roppensteinem u Rheinfelsu na Rýnu rostříštila dělová koule levou ruku. Zesnul pak 18. dne téhož měsíce jako osmatřicetiletý, "ověnčen vínovězelenou ratolestí", na hradě, který se mu vzdal 14. dne téhož měsíce (Grebel, zámek a pevnost Rheinfels, St. Goar 1844).

Mortaigne se proslavil jako mistr útoku na tvrdě opevněná místa, kromě toho byl také šikovným vyjednavačem. Když po Banerově smrti propukla hlasitá nespokojenost proti švédskému vrchnímu velitelství a to řešilo otázku, zda vojsko neuposlechne výzvy císařského ediktu, byl právě Mortaigne jedním z hlasitých křiklounů; jeho nespokojenost umlčelo teprve až francouzské zlato. Tehdy se také projevila jeho šťastná volba, když svému nadřízenému Torstensonovi představil Kalviuse, který prosadil jejich požadavky. – Nezaměňovat s Levinem von Mortaignem, který bude mnohokrát uváděn na bavorské straně.

– G. von Pusendorf, Šestadvacet knih švédské historie, Frankfurt nad Mohanem 1688.
– Ch. von Rommel, Nová historie Hesenska, 4. svazek, strana 711, tabulka 1843.
– jeho portrét se nachází v Theatrum Europaeum, 5. svazek, strana 1299, Frankfurt nad Mohanem 1651.

 

print Formát pro tisk

Komentáře


, švédy označován jako.. odpovědět

označován jako Mortagne nebo

španělsky
Gaspard Corneille de Mortaigne dit de Pottelles

, rodokmen rodu odpovědět

Rodokmen Mortaigne

http://www.nationaalarchief.nl/toegangen/pdf/NL-HaNA_1.10.92.ead.pdf

, Mortaigne u Mohelnice odpovědět

cituji: http://www.mu-mohelnice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9803&id=50653&p1=74230

1643


Podruhé přišli Švédové do Mohelnice 20. června roku 1643. Loupežné hordy nevítaného nepřítele vedl generálmajor Mortaigne, který pobral co se dalo, koně, zásoby a sirotčí peníze. Tento generálmajor po odchodu z Mohelnice se utábořil se svou posádkou u Mírova, odkud činil časté loupežné nájezdy po celém okolí.