Aktuální výročí: Pro toto datum nemáme v kalendáři výročí

Vyhledávání

O nás

Články

Kontakty

Novinky:

  • 19.10.10 - Doplněno hodnocení FB
  • 29.8.10 - Doplněn kalendář výročí
  • 5.7.10 - Celková změna koncepce stránek

Reklama

časopis

Přihlášení

Systémové zprávy



[CNW:Counter]
Kategorie: Taktika, Reálie doby

Mušketýr v prachu vyválený - úvod

HistorieVe třetím čísle časopisu "Živá historie" vyšel můj článek týkající se období, zpodobňovaného naším regimentem.
Publikovaný článek je samozřejmě poplatný poměrně populárnímu zaměření časopisu, a je redakčně upravený - výrazně zkrácené některé pasáže, a naopak je doplněn známým balastem.

Příjde mi škoda nepublikované pasáže vyhodit, rovněž tak je škoda nepoužitých Cyrilových kreseb. Proto publikuji zde, v původním znění.

Mušketýr v prachu vyválený



Mušketýr - to vznosné slovo v mnohých vyvolává představu neohroženého hrdiny ve vlajícím plášti, s obrovským širákem posléze odhozeným v dál, který se ohání břitkým kordem v soubojích za čest a krásu paní a dívek. Bohužel jako vždy jsou romantické představy realitě poněkud vzdálené.
Pomineme-li palácové jednotky, složené zpravidla ze šlechticů, které této představě mohou do jisté míry odpovídat, nacházel se opravdový život mušketýra zcela v jiných dimenzích, výrazně odlišných od všeobecně známých představ pana Dumase, a dalších spisovatelů.

V tomto článku se tedy vydáme na malý historický exkurs napříč staletími, abychom si skutečný pojem mušketýr poněkud poodhalili.

Kdo je vlastně mušketýr?

Zjednodušeně řečeno - prostý voják v období od zhruba poloviny šestnáctého do konce sedmnáctého století, vybavený dlouhou palnou zbraní s doutnákovým zámkem - mušketou.
Kromě toho byl mušketýr ozbrojen pro boj z blízka poboční zbraní. Nejednalo se však o kord či rapír s tenkou civilní čepelí vhodnou pro duelový šerm, ale o poměrně masivní zbraň, která musela vydržet hrubé zacházení. Velmi oblíbené byly tesáky a selské šavle, existují i záznamy o občasném používání seker pro tento účel.
Řada mušketýrů vůbec poboční zbraň neměla (protože ji po obdržení obratem prodala či vyměnila za alkohol nebo jídlo), a při boji z blízka využívala pažby muškety jako kyje.
Protože výcvik s palnou zbraní nebyl zbytečně intelektuálně náročný, a nekladl přílišné nároky na dlouhodobou fyzickou zdatnost, byli mušketýři nejlevnějším druhem vojáků, často žijící ve velmi ubohých podmínkách.

Uniforma

O nějaké uniformitě se ve smyslu toho, jak tento pojem vnímáme dnes nedá příliš hovořit.
Vojáci často cvičili a bojovali ve svém civilním oblečení, ve kterém do armády vstoupili, a to bylo rozličných barev a střihů. Pochopitelně při tažení cestou necestou, za všech povětrnostních podmínek bylo oblečení během několika měsíců zcela opotřebováno.
A jak byl takový mušketýr vlastně oblečen? Různě. Samozřejmě móda, složení a typy oblečení se za popisované období významně proměnily, a detailnější popis by značně přesáhnul rozsah tohoto článku. Spokojíme se tedy s popisem, že každý voják by měl mít dobré nízké boty, dva páry šitých punčoch (na zimu k tomu jeden pár vlněných), pár košil, poctivé soukenné kalhoty, kazajku či kabátec a také klobouk. Běžnou částí výstroje byly vaky či tašky nošené přes rameno, sloužící k uložení věcí denní potřeby (například jídelní misky, osobních věcí a podobně) při přesunu. Větší osobní věci, stany a podobně byly vezeny na vozech, které si vždy několik mužů společně najímalo.

Vojenští reformátoři za třicetileté války (např. Gustav II. Adolf, či Albrecht z Valdštejna) se o zavedení jednotného vzhledu, výzbroje a výstroje pokoušeli. Obchodníkům, kteří měli smlouvy na dodávky vybavení byly předány vzory definující patřičný střih, či model. Realita však byla odlišná a všechny armády se musely spokojit s tím, co byly schopny shromáždit a hrabiví obchodníci často dodávali vojákům věci podřadné kvality, někdy téměř nefunkční. Pochopitelně i výroba sukna nebyla průmyslová, a zvyklosti krejčích se kraj od kraje lišily. Výsledek byl takový, že v nejlepším případě nově naverbovaný pluk vypadal jednotně, ale následující skupina rekrutů již dostala poněkud jiné vybavení. Spíše než o uniformě - stejnokroji by se dalo hovořit o jakési formě podobnokroje.

Kromě toho si vojáci během tažení snažili lepší výstroj získat krádeží a rabováním, a jednotky veteránů tak často vypadaly nesourodě a otrhaně. V nouzi vojáci nepohrdli ani součástmi ženského oblečení, a po dlouhotrvajícím tažení mohli vypadat značně bizarně.

Vývoj vojenské taktiky

Historické souvislosti

Největší vojenská síla středověku - rytíř/šlechtic, tedy vojenský profesionál, jezdec v kvalitní zbroji, s celoživotním výcvikem byl ze svého dominantního postavení, ovládajícího bojiště po stovky let sesazen rozvojem vojenské taktiky dosud opomíjené a podceňované pěchoty, a také masivnějším nasazováním střelných zbraní.
Role pěchoty se začala měnit od 14.století, kdy prokázala svou užitečnost v řadě bitev. Ať už se jednalo o husity s jejich všeobecně známými válečnými vozy, nebo Švýcary, kteří ve své válce o nezávislost na Habsburcích dokázali výborně využívat terénu a sevřených formací odhodlaných mužů vybavených dřevovými zbraněmi. V každém případě dokázali pěší vojáci rytířské jízdě úspěšně oponovat. A nejen to. Nástup a masivní používání snadno ovladatelných a výkonných ručních palných zbraní dokonce úlohu jezdectva na téměř století zcela upozadily.
V jednotkách lancknechtů v první polovině 16. stol. se již palné zbraně - arkebuzy vyskytují v nezanedbatelném počtu. Přesto, že je touto dobou hlavním útočným prvkem úder sevřených šiků pikenýrů, palebná podpora ručních zbraní nabývá na významu.

popis vývoje taktiky pokračuje v dalších dílech...

print Formát pro tisk

Komentáře


, Uniforms odpovědět

At the time of the 30 years war Sweden was poor and was lacking factorys to produce coloured fabrics for clothes. Grey was the "swedish colour" (uncoloured wool) and it was very embarrasing for the swedish king and nobility.
Attempts were made to have regimental colours, but after a few months of walking, working, sleeping and sometimes fighting without changing clothes, the regiment looked like crap.
The soldiers were dirty and had picked up a lot of other clothes to keep warm. Sometimes they even had female clothes.
So a musketeer could look any way. From a brand new coloured uniform to a dirty mess of cloth.

icon odpověděl(a)

Thank you for the addition of Swedish issue. (This article is meant as a general, but this information is interesting)
As regards the appearance of musketeer on the road, it's meant exactly.

Děkuji za doplnění švédské problematiky. (článek je míněn jako obecný, ale tato informace je zajímavá)
Co se týče běžného vzhledu mušketýra na tažení, je to míněno přesně tak.