Aktuální výročí: 24. listopadu 1643 – bitva u Tuttlingen. Mezi vítězným císařským vojskem, které vedl Franc z Mercy a Francouzi pod vedením Rantzau

Vyhledávání

O nás

Články

Kontakty

Novinky:

  • 19.10.10 - Doplněno hodnocení FB
  • 29.8.10 - Doplněn kalendář výročí
  • 5.7.10 - Celková změna koncepce stránek

Reklama

časopis

Přihlášení

Systémové zprávy



[CNW:Counter]
Kategorie: Reálie doby

Zrod díla Cvičení se zbraněmi Jacoba de Gheyn

HistorieToto bezesporu skvělé dílo, které inspirovalo umělce a vojenské praktiky a teoretiky 17.století, není pouze Gheynovým dílem, ač je mnohými takto pokládáno. Ke zrodu tohoto díla výrazně přispěl Jan II. z Nassau a další lidé, bez jejichž pomoci by toto dílo nevzniklo. Tento článek by měl osvětlit a odkrýt pozadí vzniku Cvičení se zbraněmi a načtnout proč zrovna toto dílo se považuje za tak významné.

Jan II. z Nassau často navštěvoval nizozemské provincie z jeho německých držav. Občas zůstával na delší čas v Holandsku, aby se zúčastnil válečných tažení a obléhání měst. V roce 1599 byl na diplomatické cestě v Haagu a při této příležitosti se pravděpodobně setkal s Jacobem de Gheyn. Mnohem pravděpodobněji se oba setkali již v roce 1597, neboť je dochován dopis jeho bratrovi Williamu Luisovi, který je datován 10. prosince 1608, kde napsal, že zadal Cvičení se zbraněmi De Gheynovi před deseti, až dvanácti lety. V souladu s jeho aktivitami, podnikanými s Nasavskými a jako výsledek vlastních zkušeností, získaných ve válce proti španělům, načrtl Jan současný drill (používání zbraní) a taktiku, a to jak pro pěchotu, tak i pro jízdu. Proto, aby ulehčil výcvik nových vojáků, a aby sjednotil drill pro jednotlivé zbraně. Jan II. z Nassau tak prakticky vymyslel vojenskou příručku či manuál. Poprvé tak použil krátké jednotné popisy (povely), odvozené z děl klasických autorů, jako je Aelianus Tacticus a císař Leo IV zvaný Moudrý, v kombinaci s obrázky jednotlivých póz, kterými musí projít vojáci, pokud chtějí úspěšně nabít mušketu nebo provést úkon s píkou, či další nezbytné zacházení se zbraněmi.
V německých zemích té doby žila bohatá tradice vydávání tzv. Fechtbuchů – návodů s obrázky pro výuku šermu a tyto přímo poskytly příklad, jak udělat manuál Cvičení se zbraněmi . Nejrannější dochovaný důkaz o snaze Jana II. z Nassau o takovýto manuál je jeden list papíru (Obr.1), nyní uložený v archivu ve Wiesbadenu, na kterém je zobrazen výcvik nabíjení a střelba z caliveru, rozfázovaný do 20ti pozic v kruhu kolem kapitána a pod jednotlivými pozicemi je popis polohy. Tato kresba je pravděpodobně prací samotného Jana II. Z Nassau a je datována do let mezi 1590-1594.

Obr. 1. - Cvičení s arkebuzou, Jan II. z Nassau, Kriegsbuch, State archive, Wiesbaden, TOM I K923 ABT 171

Navazujícím dílem je mnohem propracovanější verze cvičení, která pravděpodobně nebyla zhotovená Janem II., ale byla jím určitě zadaná; je uložená v Královské knihovně v Haagu. V tomto díle je zmínka, že toto cvičení bylo těžké pro mladé nezkušené vojáky, kteří se cvičili v Dillenburgu v Nassau.(Obr.2) Tento manuscript neobsahoval pouze cvičení pro střelce, mušketýry a pikenýry, ale také i verzi Cvičení pro jízdu - tj. pro kyrysníky, vyzbrojené pistolemi a meči a arkebuzíry, vyzbrojenými karabinami a meči. Je pravděpodobné, že tento manuscript byl ukázán Jacobovi de Gheyn jako příklad pro obrázky jeho Cvičení se zbraněmi .

Obr. 2. - Cvičení s arkebuzou (caliver), Bericht wie die juenge Schuetzen und Musquetirer ihre Rohren und Musqueten zu gebrauchen,item .., Royal Library,Hague,MS H73 J25

Počet pozic v tomto manuskriptu je: 25 pro střelce z caliveru, 32 pro mušketýry a 15 pro pikenýry, zatímco v Gheynově díle je 42 pozic pro střelce, 43 pozic pro mušketýry a 32 pozic pro pikenýry. Tento rozdíl spočívá v přidání poloh pro lepší pochopení (ještě další rozfázování poloh a stejných poloh tak, aby pozice na sebe navazovaly) a v přidání dalších pozic, určených pro strážní službu. Gheynovi v Haagu při vytváření předloh pro rytiny asistoval Pierre Du Moulin, kapitán osobní stráže místodržícího. Mušketýři jsou zobrazováni s klobouky, vyzbrojení těžkým kordem, mušketou s furketou a bandalírem, na kterém jsou připevněny měrky na střelný prach (apoštoly), váček na koule a prachovnice na jemný prach, určený na pánvičku. Střelci z caliverů, narozdíl od mušketýrů, mají přilby a místo bandalíru mají velkou prachovnici s dávkovačem prachu pro jednotlivé výstřely. Pikenýři oblékají zbroje se šorci (tassets) a jsou vyzbrojeni těžkým kordem a píkou. Všichni vojáci jsou zobrazeni v oděvech tak, jak je nosila osobní stráž místodržícího.
Je pravděpodobné, že Gheyn nejdříve zhotovil pouze dvě série kolorovaných kreseb – jednu na ukázku pro Jana II. a druhou pro sebe, ta byla později použita jako předloha pro výrobu matric. Existuje relativně dost informací o osudu série patřící Gheynovi, neboť byla zahrnuta do dědictví a určena jeho synovi, taktéž grafikovi a malíři. Později tato série byla prodána v aukci a byla rozdělena na části v 18. století. Z této serie se do dnes zachovaly dvě části. Jedna skupina 20 kreseb se nachází v Národním námořním muzeu v Greenwitchi a v Rijksmuseu v Amsterdamu je uloženo 24 kreseb. Co se stalo s první sérii je už méně známo. Poslední známá stopa vede do Pruské královské knihovny v Berlíně, kde v záznamech figuruje až do začátku druhé světové války. Další záznamy nejsou a kresby byly pravděpodobně zničeny.
Mořic Oranžský spolu s Williamem Luisem buď byli na začátku skeptičtí k praktičnosti takovéto pomůcky, anebo chtěli toto dílo uchovat v tajnosti, což je vysvětlení, proč nebylo Gheynovo dílo vydáno dříve. Zajímavostí je, že Cvičení pro jízdu , na kterém Gheyn pracoval souběžně s manuálem pro pěchotu, bylo vydáno již v roce 1599 jako série tisků bez doprovodného textu, kromě krátké básně na frontispisu od Gheynova přítele Hugo Grotiuse. Rytina samotná nebyla Gheynovým dílem, ale pravděpodobně ji zhotovil Zacharias Dolendo – jeden z talentovaných učedníků Gheynovy rytecké dílny. (Obr. 3 a 4.)

Obr. 3. Titulní strana Cvičení pro jízdu Jacoba de Gheyn, Rijksmuseum,Amsterdam
Obr. 4. Cvičení pro jízdu Jacoba de Gheyn, Rijksmuseum,Amsterdam

Pro vydání samotného Cvičení se zbraněmi byl schválen patent Nizozemskými Generálními stavy (obdoba parlamentu) až v roce 1606, který povolil Gheynovi vydat jeho dílo během následujících osmi let. Tento patent zmiňuje souhlas Jeho Excelence, místodržícího Mořice Oranžského s vydáním tohoto díla a garantuje Gheynovi autorská práva a ošetřuje porušení těchto práv. V tomto patentu není zmínka o roli Jana II. jako původci myšlenky, stejně tak není Jan II. zmíněn v dedikaci samotného díla, kde je zmíněn pouze Mořic Oranžský. Toto určení není třeba brát doslovně, protože Gheyn byl zjevně pověřen někým jiným, aby vyryl svoje kresby do mědi. Řemeslné zpracování díla je mnohem hrubější než Gheynovy dřívější práce a na prvních rytinách střelce, mušketýra a pikenýra je nápis „Gheyn in.“ a ne „de Gheyn fecit“ tak jak by bylo, pokud by byl Gheyn společným autorem předlohy a rytiny. Tudíž lze tvrdit, že rytcem nebyl Gheyn samotný, ale někdo z jeho rytecké dílny. Nejžhavějším kanditátem na tento post je Robert de Badous, žák a pravá ruka Gheyna , který se spolupodílel a je také uveden na titulním listě amsterodamské edice, vydané roku 1608. (obr.5.)

Obr.5. - Titulní strana Cvičení se zbraněmi, Amsterdamská edice z roku 1608

První vydání Cvičení se zbraněmi spatřilo světlo světa roku 1607 v Haagu. Následováno vydáním z roku 1608 s šestnácti stranami doprovodného textu v holandštině, angličtině, francouštině, němčině a dánštině. Zajímavé jsou rozdílné titulní strany pro jednotlivé mutace, které jsou oddělené a dají se přiložit ke zvlášť vydanému popisu v jednotlivých jazycích. Toto vydání je věnováno princi Mořici a Nizozemským generálním stavům. Ovšem obsahuje ještě jeden zajímavý detail – na titulní straně ve spodních rozích jsou vidět jakoby vytesané obrázky pozic, které jsou více podobné manuskriptu Jana II. z Nassau z Královské knihovny v Haagu než Gheynovým kresbám, což nás vede k předchozímu tvrzení, že Gheyn toto dílo znal. V roce 1613 byl vydán v Haagu reprint v holandštině a v angličtině. Poslední edice, tisknutá z originálních matric, byla vydána v Amsterdamu roku 1640.
Patentová ochrana byla ale nedostatečná, což dokazuje plagiátorská edice Wilhelma Hoffmana, vydaná ve Frankfurtu již roku 1609. Tato byla zhotovena technikou dřevořezu a obrázky byly, oproti originálu, zmenšeny a značně zjednodušeny, což ale nezabránilo jejímu úspěchu, jak dokazuje reprint této edice v holandštině, němčině, francouzštině a angličtině, znovu vydané v Zutphenu roku 1619.(Obr.6.)

Obr.6. - Pozice číslo 43 ze cvičení s mušketou, Dřevoryt, Wilhelm Hoffman, Bericht von den Soldaten, 1609

Osm let po vydání Cvičení se zbraněmi Johan Jacobi von Walhausen vydává své Kriegskunst zu Fuss. Toto vpravdě na svou dobu encyklopedické dílo obsahuje dril, který je rozdílný a sestává z více pozic než Gheynovo Cvičení se zbraněmi . Jenže ve Walhausenově pozdějším díle – Defensio Patriae oder Landrettung vydané roku 1621 už jsou použity praktické kopie Gheynova díla. (Obr.7.)

Obr.7. - Cvičení pro arkebuzu, J.J. Von Walhausen, Ladrettung, 1620

Tento příklad ukazuje spolu s dalšími více či méně zdařilými kopiemi, jak toto dílo ovlivnilo umělce 17. století. Taktéž na obrázcích Jacquese Callota můžeme spatřit inspiraci Gheynovým dílem. Příčiny takovéhoto trvalého vlivu lze spatřit ve vysoké umělecké kvalitě Gheynovy knihy spolu s prvotřídním provedením všech detailů.

print Formát pro tisk

Komentáře


Nebyly přidány žádné komentáře.